Články

Ernst Werner von Siemens - skutečný "Jára Cimrman"

26. 10. 2015 - Mgr. Jana Bejčková

/zdroj – materiály společnosti Siemens, s.r.o./

Život je obrovská náhoda. Nevyzpytatelná. Člověk jednoho dne spatří světlo světa, žije, zemře. A třeba po sobě zanechá nepřehlédnutelné dědictví, z něhož pak nadlouho čerpají příští generace. Při ohlédnutí za dějinami firmy Siemens a curriculem vitae jejího zakladatele musí tato myšlenka problesknout chtě nechtě každému hlavou.

Mládí Ernsta Wernera

Ernst Werner von Siemens, který založil svou dnes slavnou firmu, se narodil 13. prosince 1816 nedaleko Hannoveru. Jaká to byla vlastně doba? Co tehdy hýbalo světem v čase, kdy sudičky stály u kolébky právě narozeného Ernsta Wernera?

Byl to rok označovaný jako "rok bez slunce". Výbuch sopky Tambora na severu indonéského ostrova Sumbawa 10. dubna 1815 totiž v roce 1816 způsobil malou jadernou zimu a nedostatek potravin. Je považován za největší sopečnou erupci v moderních dějinách.

Začínají počátky paroplavby u nás, konstruktér Josef Božek prováděl pokusy s parním člunem na slepém rameni Vltavy v pražské Stromovce.

18. června 1815 v bitvě u Waterloo dohasla hvězda Napoleona – kdysi mocného vládce kontinentální Evropy.

 E. W. von Siemens

Obr. 1   Ernst Werner von Siemens

Werner měl 9 sourozenců, a tak si rodiče nemohli dovolit dopřát mu univerzitní vzdělání. Rozhodl se proto pro vojenskou kariéru. Začal studovat na vojenském institutu, který mu v matematice, chemii a fyzice poskytl vzdělání na srovnatelné úrovni jako univerzita. V roce 1838 ukončil studium s hodností poručíka a začal pracovat v dělostřelecké továrně. Kupodivu, právě toto nasměrování stálo u zrodu jeho pozdějších vynálezů. Více než vojenská problematika totiž mladého Siemense zaujala věda, zejména elektrické jevy.

Vznik tiskové agentury Reuters

Z vynálezů 19. století to byl zejména elektrický telegraf, do jehož podstaty se mladý Siemens už během své čtrnáctileté vojenské služby zamiloval a který nejen jemu, ale také mnoha ostatním přinášel i mnoho technických či existenčních starostí a problémů. S odstupem času s překvapením zjišťujeme, jak ovlivnil i zrod tak slavné tiskové agentury, jakou je dnes britský Reuters. A že vlastně právě Siemens tuto skutečnost významně posunul vpřed.

Ve své autobiografii Můj život Siemens píše: "Velmi obtížná a poučná byla stavba telegrafní linky z Kolína nad Rýnem přes Cáchy do Verviers v Belgii, kde měla být připojena na linku z Bruselu. Za její stavby jsem poznal pana Reutera, majitele holubí pošty mezi Kolínem nad Rýnem a Bruselem, jehož podnik byl elektrickým telegrafem nemilosrdně zničen. Když si mně paní Reuterová, která svého manžela provázela, stěžovala, dal jsem manželům radu, aby odjeli do Londýna a založili si tam obdobnou zprostředkovatelnu depeší, jakou založil v Berlíně nějaký Wolff za spolupráce s mým bratrancem – soudním radou Siemensem. Reuterovi mé rady uposlechli se znamenitým výsledkem."

Holubi byli nahrazeni přímým telegrafním spojením roku 1851. Později – a to díky Siemensovi – se Reuters stala jednou z největších světových agentur informujících o finančních trzích.

Belle Epoque

Byl to zpočátku již zmiňovaný telegraf, který mu učaroval a jehož byl zaujatým propagátorem i v nejvyšších vrstvách společnosti. "Když došlo k připojení dokončené belgické telegrafní linky na linku pruského státu ve Verviers, byl jsem pozván do Bruselu, abych přednášel králi Leopoldovi o elektrické telegrafii. V bruselském zámku se shromáždila celá královská rodina. Vyslechla mou přednášku, provázenou pokusy, za napjaté pozornosti," píše v knize Můj život. Siemens zažil zlatou éru technického rozkvětu, tzv. Belle Epoque (tj. krásnou dobu, zhruba datovanou roky 1870 až 1914), která byla jeho velkým zdrojem inspirace. Byl položen podmořský kabel z Evropy do USA (1866), A. G. Bell vynalézá telefon (1876), T. A. Edison žárovku (1879), Carl Benz a Gottlieb Daimler staví první automobil (1885) – a je to i období románů J. Verna. Lidé byli tehdy plni až nekritického obdivu k těmto divům 19. století, které jim měnily svět téměř před očima.

 Elektrický telegraf

Obr. 2   Elektrický telegraf

Vznik společnosti Siemens

Významný vynález sdělovací techniky, elektrický telegraf Morseova typu, byl ve své podstatě už tehdy digitální. Ačkoli to z dnešního pohledu zní jako paradox, jeho hlavní nevýhodou byl právě tento jeho digitální charakter teček a čárek (dnes v elektronickém světě nul a jedniček), který vyžadoval, aby od roku 1845 byly zprávy pro potřeby přenosu takto kódovány. Proto se nelze příliš divit, že byl i z tohoto důvodu neustále vylepšován. A domyslíme-li důsledky této skutečnosti, pak byla překvapivě právě ona zárodkem vzniku společnosti Siemens.

Úsilí, které věnoval opravám tehdy dost nespolehlivého telegrafu, ho v roce 1847 přivedlo k sestrojení prostého a spolehlivě pracujícího magnetoelektrického ručičkového telegrafu. Jeho princip sám popisuje takto: "Klika s převodem ozubeným soukolím otáčela rychle válcovým induktorem. Při každé poloviční obrátce vznikal v lince střídavě kladný a záporný proud, z nichž každý pootočil ručičku přijímacího přístroje na číselníku o písmenko. Stačilo, aby se klika nařizovala na písmenka, která bylo třeba telegrafovat, a ručička přijímacího přístroje ukázala tatáž písmena. Těchto rychle pracujících magnetoelektrických ručičkových přístrojů se zejména používalo pro železniční službu."

Pro jejich výrobu zakládá v témže roce se svým přítelem Johannem Georgem Halskem společnost Telegraphen Bau-Anstalt von Siemens&Halske, předchůdkyni Siemens AG. Společnost původně měla deset pracovníků, na konci Siemensova života však už kolem 6 500 po celém světě.

Siemens ve svých pamětech přiznává, že zpočátku byl jeho přítel Halske k celému projektu dost nedůvěřivý. "Protože Halske pochyboval, zdali bude můj přístroj také pracovat, vyrobil jsem si z bedniček od doutníků, bílého plechu, kousků železa a z trochy izolovaného měděného drátu několik samočinně pracujících telegrafů, které zároveň šly a zároveň se zastavovaly s naprostou spolehlivostí. Tento nečekaný výsledek nakonec nadchl Halska tou měrou, že se horlivě věnoval výrobě prvních přístrojů."

Gutaperča

Gutaperča je druh gumy, která se podobá kaučuku, ale na rozdíl od něj je mnohem méně elastická. Vyrábí se z mléčné šťávy dřeva, kůry i listů stromů vyskytujících se především v jihovýchodní Asii. K využití tohoto materiálu pro izolaci elektrických, zejména pak podmořských kabelů, přivedla Wernera Siemense víceméně náhodná okolnost. "Tehdy se považovalo za zhola nemožné, aby telegrafní linka upevněná na sloupech a lehce přístupná mohla konat bezpečnou službu, neboť se věřilo, že by ji široké vrstvy zničily. Proto se všude, kde měly být na evropské pevnině zavedeny elektrické telegrafy, podnikaly zprvu pokusy s podzemním vedením, které však nedosahovaly uspokojivého výsledku," píše Siemens. "Náhodou mi tehdy poslal bratr Wilhelm z Londýna jako kuriozitu vzorek gutaperči, která se tehdy objevila na anglickém trhu. Její výborné vlastnosti vzbudily mou pozornost. Potáhl jsem několik kousků drátu zahřátou masou a zjistil jsem, že jsou velmi dobře izolovány. Při zkouškách, které byly uspořádány v roce 1846 na pozemcích Anhaltské železnice, byla gutaperča nanesena na drát válcováním. Ukázalo se však, že se časem válcový šev uvolnil. Zkonstruoval jsem proto šroubový lis, jímž byla zahřátá gutaperča přimknuta k měděnému drátu vysokým tlakem beze švů. Teprve můj vodič obalený stlačenou gutaperčou beze švů rozřešil otázku výroby podzemních a podmořských linek." Použitím gutaperči k izolování vodičů proti vlhkosti spolu se svým speciálním šroubovým lisem si tak po ručičkovém telegrafu připsal už druhý důležitý vynález, který přispěl k rozvoji telekomunikačního provozu.

Další vynálezy

Ačkoliv byl Siemens značně zaneprázdněn obchodními nabídkami, které ve stále větším množství přicházely na adresu jeho firmy, našel si i v budoucnu čas na hledání nových technických řešení, které se pak staly podkladem řady jeho vynálezů a objevů. Z nejznámějších to byl především princip elektrického dynama. Pak následoval např. telefon, pouliční osvětlení nebo elektrická tramvaj, kterou Berlíňané právě díky Siemensovi poprvé spatřili v ulicích svého města v roce 1881.

 Elektrická tramvaj

Obr. 3   Elektrická tramvaj


Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat


Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.