Články

Inovace - nikdy nekončící proces (část 2.)

29. 10. 2015 - Ing. Zbyněk Frolík, Mgr. Jana Bejčková

V čísle 1/2012 časopisu Úspěch jsme téma inovace otevřeli formou rozhovoru s Ing. Zbyňkem Frolíkem, jednajícím společníkem firmy Linet spol. s r.o. Tato společnost je v oblasti inovací natolik inspirativní, že jsme se i v druhém díle naší série článků rozhodli "zůstat v Linetu" a nahlédnout pod pokličku tohoto inovativního prostředí.

Tento článek je vlastně příběhem. Pojďte se s námi vrátit do minulosti, kdy se právě díky inovativnímu myšlení začala rodit dnešní veleúspěšná společnost:

V letech 1995 – 1996 jsme se snažili firmu vylepšovat. V té době jsme vyráběli draze a vše volalo po inovativním řešení. Neměli jsme však pro tyto účely dostatek zkušených zaměstnanců a nebylo možno obsáhnout všechno. Výzva k podávání zlepšovacích návrhů nebyla příliš úspěšná, zaměstnanci nebyli v tomto směru nijak spontánně aktivní a bylo potřeba je k tomu nutit. Výsledky byly minimální a odehrávaly se časté diskuse na téma, jestli odměna za zlepšovací návrh byla adekvátní. Byla tu i závist, někdo za zlepšení získal např. 70 tisíc a výplaty v té době činily kolem 10 tisíc. Rovněž například řadoví zaměstnanci přinesli inovativní myšlenku, ale neuměli ji sepsat a vyjádřit a mistr jim ji "sebral", získal odměnu a jim jejich podíl nedal. Tudíž se řešily časté problémy v mezilidských vztazích. To nás vedlo k přemýšlení o tom, jak se konfliktům vyhnout a cyklus zlepšování zkrátit.

V té době vše fungovalo tak, že někdo podal zlepšovací návrh, vypočítala se odměna z pravděpodobné roční úspory a ta se vyplatila. Po půl roce však někdo navrhnul znovu tuto myšlenku zlepšit. Původní úspora ještě nenaběhla a již přišel někdo s dalším zlepšením. Proto jsme rozhodli zrealizovat pokus: vybrali jsme 20 lidí z různých útvarů (výroba, provoz, konstrukce, technologie, obchod...) a těm jsme předložili problém. Např.: "Snižuje se krycí příspěvek, musíme snížit náklady na finální produkt o třicet procent". Na první pohled to bylo nereálné dokázat, nicméně firmy na západě měly produkt o deset procent dražší, platy pětkrát nebo desetkrát vyšší, tudíž bylo zřejmé, že potenciál někde byl, akorát jsme ho neuměli najít. Každý z týmu dostal za úkol zamyslet se nad svou částí, čím přispívá k produktu, a během 14 dnů najít úspory. Poté proběhlo moderované setkání. Byla vypsána odměna 10 tisíc za nejlepší myšlenku. Všichni přišli na toto setkání připraveni. Prošli jsme celý proces od návrhů až po prodej. Jakmile jeden člověk sdělil myšlenku, většina lidí se na ni zaměřila a začali jsme synchronizovat myšlení. Původní myšlenka byla během tří minut vymazána jinou spontánní myšlenkou. Po 4 hodinách diskusí jsme vše zhodnotili a stanovili termín dalšího setkání. Po třech setkáních jsme vyčíslili 27 % úspor. Největší problém nastal v tom, komu vyplatit onu zmíněnou odměnu 10 tisíc. Která myšlenka byla největší? Myšlenka toho, kdo měl původní nápad, který byl několikrát změněn, nebo ta poslední, která byla již vyladěna? Nikdy jsme toto nedokázali určit, protože největší inovace byla ve společné synchronizaci a synergii těch lidí. Všichni přispěli ke konečnému řešení, včetně např. uklízečky, která jak chodila po firmě, tak pozorovala a odhalovala věci, nad kterými stál rozum. Odměnu získali všichni dohromady a utratili ji na společné večeři v restauraci. Za cenu 10 tisíc korun jsme získali obrovské množství inovativních nápadů, které zásadním způsobem zvýšily konkurenceschopnost produktu tím, že byl levnější, efektivnější atd. Vyřešili jsme tím i mezilidské vztahy, nikdo si nic nezáviděl. Všichni měli pocit, že na úspěchu mají svůj podíl. Dalším obrovským přínosem bylo, že jsme několikaletý proces vývoje zkrátili na pár týdnů, protože jsme vynechali metody sériového zlepšování. Jenom touto myšlenkou jsme psychologicky vyřešili celou řadu věcí. Zlepšili se vztahy mezi lidmi, přineslo to kolektivní, rodinnou, pozitivně soutěživou energii. Pro firmu bylo toto řešení úžasně levné – kdyby se měl zaplatit každý zlepšovací návrh standardním způsobem, stálo by to milion. Zjistili jsme rovněž, že tento způsob řešení má ohromný vliv na firemní kulturu.

Toto je pouze malá ukázka toho, jakým způsobem lze uchopit pojem inovace. Nemusí jít o nákladná řešení, aby se zvýšil zisk a vyráběné produkty byly žádanější. Mnohdy stačí jednoduchý nápad, synergie myšlení a nadšení pro věc.


Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat


Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.