Články
Henry Ford: muž, který si splnil své sny
27. 10. 2015 - Mgr. Jana Bejčková
V historii průmyslu, podnikání a inovací nalezneme mnoho známých osobností, které se nesmazatelně vryly do paměti lidí po celém světě. Byly natolik úspěšné a na svou dobu moderní, inovativní a odvážné, že jejich odkaz v podobě myšlenek, metod apod. je i v současné době více než inspirativní a použitelný. Jednou z takových osobností byl i Henry Ford.
Henry Ford. Muž, který odmítl pokračovat v rodinné tradici na otcově farmě a rozhodl se zasvětit svůj život technice a automobilům. Muž, který v mládí zaměřil veškeré úsilí na návrh a konstrukci benzínových motorů a v roce 1896, po letech usilovné práce, vyjel z dílny na ulici ve svém prvním automobilu.
Přestože první firma, kterou založil, zkrachovala, a přestože prožil mnoho dalších nezdarů a neúspěšných pokusů, Henry Ford se nikdy nevzdal. Po založení další společnosti – Ford Motor Company – přišly konečně úspěchy. Během prvních let se prodalo poměrně velké množství vozů i přes jejich vysokou cenu. Investoři byli spokojeni, společnost prosperovala, nicméně H. Ford spokojen nebyl. Tvrdohlavě šel za svým snem – vyrábět hromadně levné automobily pro každého:
"Postavím auto pro masy. Bude dost velké pro rodinu, ale také dost malé na to, aby s ním jeden člověk mohl jezdit a starat se o ně. Bude vyrobeno z nejlepších materiálů, nejlepšími zaměstnanci, s nejjednodušší konstrukcí, kterou je moderní inženýrství schopno vymyslet. Ale bude tak levné, že každý člověk pracující za dobrý plat bude vlastnit jedno – a užívat si se svou rodinou mnoho hodin radosti pod božím širým nebem." /Henry Ford/
Nezastavil ho ani nesouhlas investorů. Vývoj levnějšího modelu byl tajný, ocelárna postavená pro tyto účely dodávala speciální slitinu a po několika měsících byl na světě levný, ale přesto dokonalý model T. Po úspěšných reklamních aktivitách následoval raketový nárůst prodeje.
Významným posunem vpřed bylo pak otevření nové moderní továrny Highland Park (1910) a především zavedení technologie pásové výroby. Inspirací byla pásová výroba na jatkách a bylo to vůbec poprvé, kdy byla tato metoda použita při výrobě automobilů. Fordův sen se začínal stávat skutečností: cena již tak levného automobilu stále klesala, model T se prodával po statisících a zisk společnosti Ford Motor Company se počítal v desítkách milionů dolarů. V roce 1914 ovládala tato společnost polovinu amerického trhu.
Pásová výroba se nadmíru osvědčila. Produktivita práce neuvěřitelně rostla: 1 dělník vyrobil za rok průměrně 20 automobilů (v ostatních automobilkách jich byl 1 dělník schopen vyrobit za tutéž dobu zhruba 5).
Vyvstával však další problém. Dělníci, kteří neměli nikterak vysoké platy (kolem 2,5 dolaru za den), nebyli spokojeni s charakterem práce, při které si připadali jako automatické stroje nebo otroci. Továrna byla proto nucena zaměstnávat zahraniční námezdní dělníky, kteří vždy po několika měsících odcházeli. Vysoká fluktuace se stala velmi zásadním problémem. Výdaje investované na zaškolení nových pracovníků, kteří továrnu záhy opouštěli, byly při stávajícím počtu 14 000 zaměstnanců již neúnosné.
Henry Ford vymyslel doslova excelentní a na svou dobu velmi odvážné řešení. 9 hodinovou pracovní dobu zkrátil na 8 hodinovou, denní plat 2,5 dolaru zvýšil na 5, zaměstnancům vyplácel prémie ze zisku společnosti a zavedl mnoho výhod pro rodiny zaměstnanců. Přestože ostatní považovali Forda za blázna, později se toto revoluční řešení ukázalo jako velmi správné. Ve svých důsledcích tím vyřešil hned několik problémů najednou. Ve společnosti Ford Motor Company začali pracovat spokojení a především pak stálí zaměstnanci, kteří se snažili dělat vše pro to, aby jejich firma prosperovala. Mnoho z těchto zaměstnanců si za své vydělané peníze zároveň pořídilo "rodinný vůz" Ford T, čímž se část jejich mzdy vrátila opět k Fordovi a díky vstřícným krokům k vlastním zaměstnancům se Fordovi podařilo v samém počátku udusit snahu některých zaměstnanců na vznik podnikových odborů. Zajímavá byla i finanční stránka celé věci. Mezi roky 1914 a 1916 stoupl zisk společnosti Ford Motor z 30 milionů dolarů na 60 milionů.
V průběhu dalších let se z Henryho Forda stal americký lidový hrdina s mnoha úspěchy. V Dearbonu u řeky Rouge nechal vystavět největší průmyslový komplex světa, do kterého se z jedné strany dovážely prakticky jen suroviny, a z druhé strany vyjížděla hotová auta. Ford si nechal patentovat první celoplastový automobil s kovovou kostrou a investoval do celé řady moderních technologií. V roce 1932 postavila společnost Ford Motor Company první vůz s osmiválcovým motorem.
Po roce 1920 však Ford Motor Company začal prožívat horší časy. Henry Ford coby tehdy již jediný vlastník obrovského impéria nedbal na rady ostatních a přestával sledovat rychlý technologický vývoj ve svém okolí. Tím vedl svou společnost směrem k hospodářskému kolapsu. V roce 1927 stačil ještě vyrobit model T s označením 15 000 000, poté však, z důvodu snižující se poptávky po tomto zastaralém voze, propustil všechny zaměstnance a celou továrnu na půl roku zavřel! O model T startující se natáčením kliky přestal být zájem především z toho důvodu, že ostatní výrobci automobilů přišli s moderním startováním na klíček a jejich vozy byly celkově o jednu generaci vyspělejší než u Forda.
Henry Ford však nasadil veškeré úsilí a dokázal se opět postavit na nohy. Za šest měsíců neuvěřitelného pracovního nasazení vyvinul se svým synem modernějšího nástupce modelu T – model A. Továrna opět zahájila výrobu.
Finanční problémy a hrozba bankrotu přišly ještě několikrát: po smrti jeho syna, který v té době již převzal řízení továrny, po krachu jeho investic s pozemky v Brazílii, na kterých pěstoval kaučuk pro výrobu svých pneumatik atd. Po válce přenechal Henry Ford křeslo prezidenta znovu se vzmáhající společnosti svému vnukovi Henrymu (syn jeho syna Edsela a otec dnešního šéfa Fordu Williama Forda). V dubnu 1947 Henry Ford ve věku osmdesáti tří let zemřel a zanechal po sobě jednu z největších světových automobilových společností.
Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat