Články
Frederick W. Taylor - "otec vědeckého řízení"
27. 10. 2015 - Mgr. Jana Bejčková
V historii průmyslu, podnikání a inovací nalezneme mnoho známých osobností, které se nesmazatelně vryly do paměti lidí po celém světě. Byly natolik úspěšné a na svou dobu moderní, inovativní a odvážné, že jejich odkaz v podobě myšlenek, metod apod. je i v současné době více než inspirativní a použitelný. Dnes Vám představíme další z těchto osobností – Fredericka Taylora.
Již od svého mládí se Frederick Taylor pokoušel zlepšit vše, co viděl. Ostatní děti ho považovaly za divného, protože to vypadalo, že se více zajímá např. o to, jak je položené hřiště, než o vlastní hru. Je pokládán za otce vědeckého řízení, za zakladatele moderního managementu. Snažil se zlepšit průmyslovou efektivitu, byl jedním z rozumových vůdců "Hnutí efektivity."
Za velmi významné můžeme považovat jeho působení především ve společnosti Midvale Steel. Začal zde jako běžný pracovník a v krátkém období šesti let postupně povýšil na strojaře, předáka, mistra v obchodě, mechanika s odpovědností za opravy a údržbu závodu a nakonec na hlavního strojního inženýra.
Snažil se vzbudit zájem zaměstnanců na zvyšování výkonu a zisku podniku. Tvrdil, že nejvyšší zisk je tam, kde jsou nejnižší náklady. Těch se dá dosáhnout šetřením kapitálu a zvyšováním výkonnosti. Věnoval se především organizaci práce a přišel se zásadními doporučeními ohledně její optimalizace, normalizace a ergonomie. Ve svém řízení používal technokratický přístup. Snažil se u dělníků v hromadné výrobě eliminovat všechny zbytečné pohyby a nalézt ty nejefektivnější.
Velký důraz kladl na normování a ergonomii pracovních pohybů. Pro stanovení normy nepoužíval průměrnou hodnotu, ale nejlepší výkon. Tvrdil, že dělník musí jasně znát, co a jak dělat, a mít při tom normalizované pomůcky a materiál. Jen tak lze trvale zachovat vysoký výkon. Rozebíral práci v časových snímcích a zkoumal každý pohyb při vykonávání určité činnosti. Operace rozdělil na úkony a pohyby a stopkami měřil čas těchto pohybů a časů. Po sečtení jednotlivých časů získal výsledný čas dané operace. Následně podle výsledků nejlepších pracovníků normoval správný způsob provedení dané činnosti a optimalizoval i podobu pracovního náčiní (například velikost lopaty). Takto prudce zefektivnil práci ve výrobě, což se odrazilo také na zvýšení zisku podniku.
Managementu kladl za úkol vytvořit správné pracovní příležitosti a mzdový systém. Při výběru vedoucích pracovníků zdůrazňoval 9 vlastností kvality: inteligence, vzdělanost, zvláštní a odborné znalosti, zručnost nebo sílu, energičnost, pevnou povahu, poctivost, zdravý úsudek a dobré zdraví.
Podstatu svých myšlenek shrnuje takto: přesnost místo ustálených zvyků, harmonii místo rozporů, spolupráci místo individuálních postupů, maximální produktivitu místo minimální, podněcování každého pracovníka k maximálnímu výkonu a zabezpečení správného odměňování. Zdůrazňoval plánování a kontrolu, což vyžadovalo specializované vedení.
Hlavní zásady Taylorova způsobu řízení
- Nahradit navrhování pracovních postupů z tehdejšího "od oka" na vědecký design pracovní činnosti na základě předchozího pozorování. (Studujte, jakým způsobem zaměstnanci vykonávají své úlohy na pracovišti, sbírejte všechny poznatky a informace pracovníků o jejich práci a experimentujte se způsoby, jak zdokonalit plnění úloh.)
- Jasně vymezit velkou denní normu práce.
- Normalizace a srovnatelnost podmínek. (Kodifikujte nové metody plnění úloh do písemných pravidel a norem řídících postup.)
- Raději vybírat, školit a rozvíjet každého zaměstnance odborným způsobem, než je nechat, aby se rozvíjeli sami. (Důkladně vybírejte pracovníky tak, aby měli schopnosti a znalosti, které odpovídají potřebám úlohy a trénujte je, aby vykonávali úlohy podle zavedených pravidel a postupů.)
- Poskytnout detailní instrukce a dohled nad každým pracovníkem a nad plněním jeho úkolu.
- Rozdělit práci rovnoměrně mezi manažery a pracovníky tak, že manažeři aplikují vědecké přístupy v řízení a pracovníci vykonávají vlastní úkoly.
- Vzájemná kolegiální spolupráce a vzájemné sdílení nejlepších pracovních postupů.
- Provázání výkonu a odměny. (Za splnění vysoká odměna, za nesplnění prodělek. Stanovte vhodnou nebo přijatelnou úroveň vykonání úlohy a potom vypracujte výplatní systém, který poskytne odměnu za výkon nad přijatelnou úroveň.)
Zásady byly publikovány v Taylorově knize Principles of Scientific Management vydané v r. 1911.
Mám zájem o konzultaci / chci se vzdělávat