API - Akademie produktivity a inovací, s.r.o.

 

Motivace v organizacích

Ph.Dr. Luděk Vajner

Motivace je jedním z klíčových pojmů moderního managementu. Každý zaměstnanec ji vnímá na základě svých potřeb, zájmů a zkušeností různě a úkolem vedoucího je tyto tendence zachytit a rozvíjet ku spokojenosti jedince a organizace. Podívejme se na některé z teorií motivace a zkusme se zamyslet nad jejich uplatněním v organizaci. Pro účel tohoto článku jsem vybral tyto teorie motivace:

1. Teorie motivace XY
2. Teorie motivace A. Maslowa
3. Teorie motivace očekávání (expektační)
4. Teorie motivace spravedlnosti

Dříve než přikročíme k teoriím, je třeba vysvětlit některé pojmy:

Motivace – její základ můžeme najít v latinském slově movére – což v jednoduchém překladu znamená pohyb, hybnost. Je to tedy hybná síla, která "žene, tlačí, usměrňuje" úsilí člověka k tomu něco dokázat, udělat.
Stimul – je to vnější podnět, který může mít vliv na motivaci jedince
Motiv – je to vnitřní pohnutka, stav duše, síla, která uvádí jedince do pohybu, akce. Určuje směr, intenzitu a průběh aktivity.
Motivační struktura osobnosti – je to komplex motivů. Ten obsahuje řadu činitelů, jako např.: potřeby, postoje, zájmy, přání, hodnoty, aspirace, touhy, úsilí, cíle.

I v motivaci, tak jako v matematice, můžeme vydefinovat jisté axiomy:

• Motivační struktura každého jedince je striktně individuální.
• Každý jedinec je nějak motivován.
• Motivační založení lidí můžeme měnit.
• Každý člověk se motivuje hlavně a pouze sám.

Může se zdát, že poslední dva výroky si odporují. Není tomu tak. Abychom zajistili změnu v motivační struktuře osobnosti, je nutné, abychom docílili, že bude jedince k žádoucí činnosti pohánět síla jeho vlastních vnitřních podnětů.

1. Teorie motivace XY
Vedoucí, který podporuje teorii X, věří, že:
1. Zaměstnanci jsou v podstatě leniví a snaží se vyhnout práci.
2. Zaměstnanci neradi pracují, musí být k práci přinuceni systémem odměn a trestů a při práci musí být kontrolováni.
3. Zaměstnanci se vyhýbají odpovědnosti a rádi se nechávají řídit, aby neměli odpovědnost.
4. Lidé mají od přírody odpor ke změnám.

Existuje malá skupina lidí, pro které to neplatí. Ti jsou povoláni k tomu, aby řídili a kontrolovali ostatní.

Vedoucí, který podporuje teorii Y, věří, že:
1. Pro zaměstnance je práce stejně přirozenou aktivitou jako zábava a odpočinek.
2. Zaměstnanec rád přijímá samostatnost a odpovědnost, při příznivých podmínkách ji dokonce vyhledává.
3. Snaha dosáhnout cíle je u zaměstnance spojena s potřebou seberealizace, uspokojení vlastního já může vyplývat také z úsilí směřujícího k firemním cílům.
4. Schopnost samostatného rozhodování je v populaci silně rozšířena, není záležitostí jen několika jedinců.

Tato teorie je někdy popisována ve zjednodušené formě jako "teorie pěšáků a původců". Pěšák je zaměstnanec, kterého práce nebaví, snaží se ji ošidit, "ulejt se". Stále jen sleduje čas, aby nebyl v práci déle než musí. Pokud ho o něco požádáme, má po ruce popis pracovního místa, zákoník práce a kolektivní smlouvu, aby si ověřil, zda na to máme právo. Naopak původce do práce chodí rád, práce ho baví, zajímá. Je to pro něj jedna ze základních forem seberealizace.

Příklad z praxe:
Jednou jsem šel kolem skupiny kopáčů (asi kopali jámu na nějaký kabel) a vidím, že docela pracují, aniž bych zahlédl jejich "vedoucího". Najednou jsem si všiml, že na kopci stojí červený "žigulík" a v něm vykuřující chlapík, který si vyplňoval nějaké výkazy a občas se podíval směrem ke skupině kopáčů. Nedalo mi to a říkám mu: "Vy si je tu pěkně hlídáte, že je to tak?". "Samozřejmě, pokud tu nebudu, oni to sbalí, odejdou do hospody a nic se nevydělají a já také ne. Pokud tu ale jsem, vše je pod dohledem. Oni jsou nakonec také vděčni, že tu stojím a hlídám je."
Často se setkávám s touto situací i ve výrobních podnicích, že je třeba dělníky hlídat, dát najevo, že sledujeme jejich výkonnost. Na druhé straně existují metody zapojení dělníků do tohoto kontrolního mechanismu (autonomní týmy), kde zodpovědnost za výkonnost leží na jejich bedrech.

2. Teorie motivace A. Maslowa
Základním předpokladem motivování zaměstnanců dle psychologa Maslowa je znalost potřeb. Motivace začíná potřebami, které existují v každém z nás. Jestliže tyto potřeby nejsou uspokojeny, stanovíme si cíl (vědomě nebo podvědomě) a jednáme tak, abychom tohoto cíle úspěšně dosáhli.

Neuspokojená potřeba vytváří napětí – fyzické nebo psychické, které vede ke krokům směřujícím k uspokojení potřeby a tím i ke snížení napětí.

(celý článek - číslo 2/2010 - možnost doobjednat)