API - Akademie produktivity a inovací, s.r.o.

Metoda vychází z principů úzkého místa (TOC – teorie omezení). Každý systém má alespoň jedno omezení, které zabraňuje systému dosáhnout vyššího stupně výkonnosti. Podobně i podnik má omezení, která mu zabraňují vydělávat více peněz v současnosti, ale i v budoucnosti. Zaměření DBR je na optimální (maximální) využití úzkého místa.
 

Využít úzké místo - interní omezení - typické aktivity

 

• Školení obsluhy – obsluha úzkého místa musí pochopit význam využívání úzkého místa pro dosahování podnikových cílů. Jen kvalifikovaná obsluha může být zdrojem nápadů pro odstraňování plýtvání na úzkém místě.
• Eliminace plýtvání na omezení – na úzkém místě musíme odstranit plýtvání, protože nepřispívá k zvyšování průtoku.
• Nadvýroba – úzké místo bychom neměli zatěžovat výrobky, které jdou na sklad.
• Nekvalita – při každém vykonávaném úseku operace na úzkém místě musíme zajistit požadovanou kvalitu. Produkce nekvalitních výrobků nám odebírá kapacitu úzkého místa.
• Nadbytečná a neefektivní práce – když je práce na úzkém místě vykonávána neefektivním způsobem. Příkladem může být obtížná (zbytečná) manipulace, hledání nástrojů, špatný layout pracoviště…
• Měření využití a průtoku na úzkém místě – Prostřednictvím správně stanovených ukazatelů můžeme řídit využívání úzkého místa. Ukazatele by měly být vizualizovány a každý v podniku by měl vědět, že prochází kolem úzkého místa. Stejně jako ukazatele je třeba vizualizovat i příčiny prostojů na úzkém místě. Péče o úzké místo se musí stát prioritou číslo jedna. Účinnou a v praxi ověřenou možností, jak sledovat využití úzkého místa, je sledování koeficientu celkové efektivnosti zařízení (CEZ).

Podřídit všechno ostatní úzkému místu - úlohy

 

• Zajistit ochranu úzkého místa. Vhodnou velikostí časového zásobníku před úzkým místem musíme zabezpečit, aby úzké místo "nehladovělo". Časový zásobník však neznamená fyzický zásobník. Pod tímto pojmem si musíme představit rozdíl času mezi plánovaným a skutečným příchodem zakázky na úzké místo. V případě, když by byl tento čas záporný, úzké místo nebude mít na čem pracovat, takže bude v přeneseném významu slova " hladovět". Tento krok je v protikladu s myšlením JIT, které neuznává ochrannou funkci zásobníků.
• Příliš nízké zásoby mohou způsobit "hladovění" úzkého místa a s tím spojené problémy. Naopak vysoké zásoby prodlužují průběžnou dobu výroby, pohlcují kapitál, zakrývají problémy ve výrobě atd. Problematika ochrany úzkých míst a stanovení správné velikosti časových zásobníků souvisí se systémem Drum – Buffer – Rope (DBR), v češtině buben – lano – zásobník. Prostřednictvím DBR můžeme plánovat a řídit celou výrobu.

Popis Drum - Buffer - Rope DBR

 

• DBR je založeno na regulaci vstupu výrobních úloh do výrobního systému podle průběhu činností na úzkých místech. Úzké místo udává tempo celému výrobnímu systému (bubnuje). Prostřednictvím "lana" je úzké místo provázáno se vstupem materiálu do výrobního systému. Když by některý ze zdrojů před úzkým místem vypadl, výkonnost úzkého místa by mohla být ohrožena. Proto jsou kritické zdroje chráněny pomocí časového zásobníku.
• Primárním cílem časového zásobníku je ochránit plánovaný termín ukončení výrobní úlohy od typických problémů ve výrobě (poruchy, Murphyho zákony atd.). V DBR se setkáváme s následujícími druhy časových zásobníků:
  • expediční zásobník – chrání termín odvedení zakázky,
  • zásobník před úzkým místem – ochraňuje úzké místo,
  • montážní zásobník – zabezpečuje, aby na montážním pracovišti, do kterého vstupuje komponent z úzkého místa, byly v předstihu připraveny všechny ostatní komponenty.
• Velikost časového zásobníku odpovídá teoretické průběžné době výroby, plus čas nedostupnosti zdrojů a Murphyho čas.

Ukázka Drum - Buffer - Rope (DBR)