API - Akademie produktivity a inovací, s.r.o.

26.01.2012 - Michal Jordán

Chystáte se uvést na trh nový výrobek, chemickou směs nebo třeba zařízení? Přišli jste na nový způsob výroby, měřící postup či na nové použití známé látky? Investujte do ochrany patentem na začátku a zajistěte si mimořádné zisky v budoucích letech.

Ve společnosti Linet, spol. s r.o. s tím máme bohaté zkušenosti. Příkladem je sloupová jednotka pro zdvih lůžek. Již asi před 15 lety se spojily znalosti zdravotnického prostředí a nemocničních lůžek pana Z. Frolíka se znalostmi kolegy zkušeného ve vývoji autojeřábů, pana V. Koláře, a výsledkem byl tento unikátní vynález. Umožňoval v té době netušené možnosti nastavení výšky a náklonu ložné plochy a i v dalších parametrech, jako jsou nosnost, bezpečnost nebo čistitelnost lůžka, předčil ostatní systémy. Šťastným rozhodnutím bylo podání patentové přihlášky. To jsme učinili předtím, než jsme šli vyjednávat o výrobě těchto lineárních zdvihových jednotek s dánskou firmou, jednou z nejznámějších v tomto oboru. Ti ale spolupráci odmítli a my jsme byli nuceni rozjet výrobu vlastní. Přestože jsme v tomto oboru byli úplnými nováčky, podařilo se nám sloupovými jednotkami vybavit naše lůžka a dokonce prostřednictvím jedné specializované firmy dodáváme sloupové jednotky pro lůžka konkurence. Toto brzy začalo být dříve oslovené dánské firmě trnem v oku, která tak hned po udělení našeho evropského patentu podala u Evropského patentového úřadu odpor a usilovala o jeho zrušení. To se jí ovšem ani přes podání stížnosti proti rozhodnutí nepodařilo. Tím došlo k upevnění naší pozice a ujištění, že ochrana vlastního duševního vlastnictví rozhodně má smysl. Je jasné, že ekonomický přínos dosažený díky patentu je i přes náklady investované do ochrany a vymáhání vlastních práv neporovnatelný s přínosem nepatentovaného řešení, které může být volně užíváno všemi, kdo jej napodobí.

Soustředěnost na tuto problematiku v Linetu dokazuje přítomnost IP oddělení, tedy oddělení pro duševní vlastnictví, kde s kolegy vedle ochrany našich řešení informujeme naše vývojáře o patentových novinkách v oboru, a také důsledně dbáme na neporušování práv naší konkurence.

Většina z nás asi ví, že se majetek každé společnosti dělí na majetek hmotný a nehmotný. Málokdo si již ale uvědomuje, že právě majetek nehmotný tvoří dnes již asi 80 % z celkového majetku všech firem, což samo vysvětluje zvýšený zájem podnikatelů o tuto tématiku. Největší část těchto nehmotných statků tvoří takzvané duševní vlastnictví. Často se označuje anglickou zkratkou IP – Intellectual Property. Právě duševní vlastnictví ve světě technologií neustále nabývá na důležitosti a zejména v posledních letech se stává mocným nástrojem v konkurenčním boji. V Česku jej upravují práva průmyslového vlastnictví a právo autorské.

Tato práva lze dále rozdělit na práva vznikající v podstatě automaticky a na průmyslová práva, u nichž je vyžadována registrace. Do první skupiny patří autorské právo, které vznikne samotným vytvořením autorského díla (software, obraz, kniha, film...), a například obchodní tajemství vyjadřující informace, které nejsou běžně dostupné, a jejich využívání představuje pro podnikatele určitý zisk (výrobní postup, receptura, obchodní strategie, seznam dodavatelů a zákazníků...). Typickými zástupci druhé skupiny, vyžadující nějakou formu registrace, jsou ochranné známky poskytující legální monopol na určité označení výrobku či služby, dále průmyslové vzory chránící jedinečné vzhledové provedení samotného výrobku a konečně patenty a užitné vzory (malé patenty) sloužící k ochraně technického řešení.

Jakýkoli výše zmíněný způsob ochrany produktu ve své podstatě znamená vytvoření onoho legálního monopolu, který svému majiteli poskytuje právo všem ostatním užívání zakazovat. Toto je ale vždy možné pouze na určitou dobu a v místech, kde proběhla registrace.

Vzhledem k tomu, že je celé toto vydání časopisu zaměřeno na předvýrobní etapu, soustřeďme se především na problematiku patentů. Patentovou přihlášku je totiž třeba podat před jakýmkoli zveřejněním produktu, jinak patent nemůže být udělen. Dále je v průběhu etapy vývoje nutné provést průzkum, zda výrobek neporušuje práva někoho jiného. Jinak se podnikatel může snadno dostat do problémů a soudních tahanic i přesto, že vědomě nekopíroval či nenapodoboval a využíval pouze své vlastní myšlenky. K porušení cizích práv totiž například stačí pouze výrobek nabídnout.

Jako návod pro zahrnutí základní průmyslově právní ochrany vyvíjeného produktu do firemních procesů může posloužit diagram na obrázku 1.

 

Obr. 1   Proces průmyslově právní ochrany produktu při vývoji

Požadavek na funkci / produkt
Úplně na začátku vývoje obvykle přichází požadavek zákazníka na novou funkci, požadavek na snížení výrobních nákladů nebo třeba nápad poskytnout úplně nový produkt. Už v této fázi je moudré provést tzv. rešerši na stav techniky.

Rešerše na stav techniky a patentovou čistotu
Ve firmách běžně zjišťujeme, co nabízí konkurence vyhledáváním na internetu, na výstavách, nebo třeba využijeme databáze vědeckých článků pro zjištění nejnovějších trendů v oboru. Využíváme však patentové databáze? Odborníci odhadují, že právě v patentové literatuře je popsáno více než 80 % všeho technického vědění lidstva. Další nespornou výhodou vůči ostatním zdrojům je, že v patentových přihláškách musí být předmět popsán vyčerpávajícím způsobem. Takže lze například využít řešení z některých zveřejněných přihlášek, které nebyly uděleny, z patentů, jejichž platnost již vypršela (maximální platnost je 20 let od podání první přihlášky daného řešení), a také například z patentů, jež jsou platné v teritoriu jiném, než ve kterém podnikáte. Inspiraci lze ovšem nalézt i u patentů v našem regionu platných. Takto zároveň nalezneme oblasti, kde by výzkumné úsilí kvůli dominanci konkurence nepřineslo užitek a hlavně zamezíme opakování výzkumu. Dále tedy vedle zjištění nastupujících technologií a plodných oblastí výzkumu můžeme získat cenné informace o marketingových strategiích konkurence. Patenty nám tudíž poskytují jakési okénko do budoucnosti, kdy získáme informace o nových produktech většinou s několikaletým předstihem před jejich uvedením na trh. Nalezení možných partnerů a prostoru pro požádání o licenci či její nabídnutí může být také prospěšné. A za kolik se taková rešerše dá pořídit? Základní průzkum si můžete udělat sami zadarmo. Databází je spousta.

V našich končinách bude jistě nejužitečnější volně dostupná databáze Evropského patentového úřadu – Espacenet. Tato databáze nabízí více než 70 milionů patentových dokumentů, ve kterých lze pomocí správně zadaných klíčových slov či jiných bibliografických údajů získat v jedné vteřině cenné informace z vašeho oboru napříč světem. Pro vyhledávání v tuzemsku pak může dobře posloužit databáze patentů a užitných vzorů Úřadu průmyslového vlastnictví. Zde můžeme nalézt vedle všech neplatných dokumentů představujících pouze stav techniky také přibližně 24 000 patentů, které jsou na našem území v současnosti platné.

Pokud si netroufáte takové rešerše provádět sami, tak můžete využít služeb patentových zástupců nebo třeba specializovaných advokátních kanceláří. Případně lze kontaktovat různé společnosti specializované právě na provádění takovýchto průzkumů. Tito také často dokáží poskytnout pravidelné informace o patentových novinkách konkurence z vaší oblasti podnikání. Tím si můžete zajistit, že vám žádná důležitá informace neunikne. Hlavně větším firmám lze ovšem doporučit zaměstnání vlastního odborníka, který bude schopen propojit svět práva a duševního vlastnictví s oddělením vývoje a obchodní strategií firmy. Dlouhodobé fungování inovační firmy bez těchto souvislostí lze totiž přirovnat k noční jízdě lesem bez zapnutých světel.

Potvrzení patentové čistoty
Patentová čistota neboli průmyslově právní nezávadnost produktu znamená, že užitím takového produktu nedojde k porušení cizích práv, čili v případě technických řešení k porušení cizího patentu.

Přestože známe některá omezení již na začátku vývoje z rešerše na stav techniky, během práce vývojářů jistě vzniknou nové myšlenky, které již zcela nekorespondují s původním konceptem. Proto je důležité průběžně po celou dobu vývoje onu průmyslově právní nezávadnost prověřovat. Jedině tak lze na závěr vývoje prohlásit, že naše řešení je patentově čisté.

Porušení patentu
Zjednodušeně lze říci, že k porušení patentu dojde tehdy, pokud řešení plně odpovídá alespoň jednomu patentovému nároku. Nároky (anglicky claims) tvoří malou část z mnohdy obsáhlých patentových dokumentů a jasně definují, co konkrétně je chráněno. Posouzení toho, zda řešení spadá do rozsahu ochrany daného nároku (patentu), vyžaduje odborný přístup specialisty.

Co si tedy počít, když zjistíme, že naše technické řešení něčí patent porušuje? V podstatě máme tři možnosti, jak takovou kolizi vyřešit (viz obrázek 2):

Obr. 2   Vyřešení patentové kolize

1) Obejití patentu
Tato možnost je obecně nejjednodušší, a pokud kolizi zjistíme v rané fázi vývoje, nemusí vyžadovat mimořádné náklady. Podstatou obejití je dosažení stejné funkce jiným způsobem než tím, který je popsán v problematickém patentovém nároku. Pokud jsou ovšem patentové nároky definovány dobře, může být takovéto nové řešení příliš složité a drahé. Dále ovšem narazíme také na nároky natolik obecné, že pro ně žádná alternativa zkrátka neexistuje. Pak už nezbývá než prověřit další variantu, a to možnost takový nárok zrušit.

2) Zrušení patentu
Pro zrušení nároku nebo rovnou celého patentu musíme prokázat, že byl udělen neprávem a že nesplňoval alespoň jednu z podmínek nutných pro udělení. Základní podmínky pro udělení patentu jsou tři: novost, vynálezecká činnost a průmyslová využitelnost.

Podmínku novosti vynález splňuje, pokud nebylo řešení zpřístupněno veřejnosti před datem podání jeho první přihlášky. (Existují jisté výjimky, které pro účel článku zanedbáme.)

Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze všech doposud známých řešení. Právě tato podmínka bývá pro svou širokou definici nejčastěji předmětem sporů. Přes veškerou známou teorii či judikáty totiž bývá značně ovlivněna subjektivním hodnocením zúčastněných.
Vynález splňuje podmínku průmyslové využitelnosti, může li být využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Pokud bychom chtěli patent, se kterým jsme v kolizi, rovnou aktivně zrušit, dozvěděli bychom se o velkém množství různých nástrojů, jak toho v různých teritoriích před patentovým úřadem nebo třeba v soudní síni dosáhnout. V praxi se ovšem daleko častěji využívá poněkud pasivnější a méně nákladná strategie. V principu uživateli řešení porušujícího nějaký patent stačí ubezpečení, že v případě sporu má k dispozici několik důkazů, se kterými může předstoupit a problémový patent tak zrušit. Pro získání takovýchto důkazů poukazujících na nedostatek novosti či vynálezecké činnosti se znovu provádějí rešerše ve známém stavu techniky. Tyto už jsou velmi úzce zaměřeny na daný nárok nebo patent, o jehož neplatnost usilujeme.

3) Zakoupení licence
Žádost o udělení licence při provádění rešerše na patentovou čistotu obvykle přichází v úvahu až po zvážení uvedené možnosti obejití a zrušení patentu. Jakkoli je licencování zajímavým prostředkem ke sdílení výsledků vývoje napříč firmami či různými institucemi, majitel ochrany není povinen licenci udělit. Proto je třeba nejprve zvážit, zda ve vašem oboru a konkurenčním prostředí prostor pro takovéto vyjednávání je.

Zhodnocení produktu
Pro rozhodnutí, ve kterých teritoriích se má produkt chránit a kolik se vyplatí do ochrany řešení investovat, je vhodné shromáždit několik základních údajů. Parametry, které mohou napovědět, lze nacházet v těchto čtyřech oblastech: právní síla ochrany, výjimečnost dané technologie, povaha trhu, na nějž produkt směřuje a finanční rozvaha celého projektu.

Přihláška patentu či užitného vzoru
Až do této fáze jsme se v průběhu vývoje soustředili především na to, abychom neporušovali práva ostatních. Teď je jen třeba zajistit ochranu našeho řešení a dohlédnout na to, aby ani ostatní naše práva neporušovali. Nejjednodušší postup, znázorněný na obrázku 2, je nejprve podat patentovou přihlášku ve vlastní zemi. To může sice udělat vynálezce nebo majitel řešení sám, ale pro méně zkušené je daleko lepší se dohodnout na spolupráci s patentovým zástupcem. Zkušený odborník připraví přihlášku tak, aby i při dostatečně široké ochraně byly splněny již zmíněné tři podmínky patentovatelnosti. Dvacet nebo třicet tisíc takto investovaných do kvalitního zpracování patentové přihlášky se často bohatě vrátí v průběhu dalšího řízení. Po podání přihlášky totiž začíná dlouhý proces argumentace před úřadem, případně mnoha úřady, pokud požadujeme ochranu ve světě. Pokud tedy podáte první přihlášku v ČR, zaplatíte na poplatcích asi dalších šest tisíc korun. Tím získáte dvanáct měsíců na rozhodnutí, zda chcete daný patent chránit i na mezinárodní úrovni. To můžete udělat prostřednictvím mezinárodní patentové přihlášky, podle mezinárodní smlouvy o patentové spolupráci (PCT), kde se náklady pohybují podle složitosti na úrovni okolo sto tisíc korun. Tak získáte dalších osmnáct měsíců, což je většinou dostatečně dlouhá doba na vyhodnocení, zda se vyplatí investovat do ochrany v jednotlivých státech či oblastech. I v dnešním globalizovaném světě je totiž třeba ve většině zemí žádat o ochranu samostatně u národního úřadu.

 

Obr. 3   Příklad strategie mezinárodní patentové ochrany

Zveřejnění
Tak, jak je znázorněno na diagramu (viz obrázek 1), a jak vyplývá z podmínky novosti vynálezu, zveřejnění může přijít nejdříve po podání první patentové přihlášky daného řešení.

Tímto jsme prošli alespoň elementární procesy ve vývoji spojené s duševním vlastnictvím. Protože se legislativa v jednotlivých zemích výrazně liší a rychle vyvíjí, uvedeme si alespoň některé aktuální zajímavosti z Evropy a USA.

Současná situace v Evropě
Centrální Evropský patentový úřad, kde lze patenty přihlašovat, sice existuje, ale ochranu v zemích Evropské patentové organizace tím automaticky nezískáte. Hlavní překážku představuje to, že platnost jakéhokoli právně závazného dokumentu v určitém státě je podmíněna jeho sepsáním v úředním jazyce tohoto státu. Chcete-li pak získat právní ochranu vlastního patentu ve všech státech organizace, musíte předložit přihlášky ve 28 jazycích, které musí projít procesem tzv. validace. To je velmi nákladné. V porovnání s poněkud jazykově homogennějšími teritorii jako jsou státy bývalého Sovětského svazu (sjednocené v rámci Euroasijské patentové úmluvy) nebo USA je cena za ochranu v Evropě až patnáctinásobná. Pro evropské státy, jejichž ekonomika je z větší míry závislá na exportu, je tento stav diskriminační a většina firem institutu evropského patentu nevyužívá naplno.

V současnosti existují dva návrhy směrnic EU zabývající se touto tématikou. První je návrh jednotného patentu EU, tzv. komunitární patent, který by tento proces omezil na angličtinu, francouzštinu a němčinu. Druhá směrnice představuje snahu o vytvoření specializovaného patentového soudu pro jednotné řešení patentových sporů, bez kterého není možné jednotný patent zavést. Tato úsilí však i přes shodu 25 členských zemí nepodpořilo Španělsko a Itálie. Na začátku června dokonce tyto země podaly kvůli nezahrnutí svých jazyků žalobu k Soudnímu dvoru EU na ostatní členské státy. Nicméně v tomto případě dojde k využití takzvané posílené spolupráce, kdy se minimálně devět zemí může domluvit na určitém postupu. Shoda 25 států dokazuje, že brzké vyřešení neefektivní evropské patentové legislativy je naléhavé. Současný návrh lze označit za rozumný kompromis, který mimo jiné počítá i se systémem slev pro státy, jejichž jazyky nejsou v dohodě zahrnuty a s kvalitními strojovými překlady, které se chystá Evropský patentový úřad poskytovat ve spolupráci s firmou Google.

Cílem evropské komise je udělit první jednotný patent již v roce 2013. V minulosti se již ovšem několikrát tvrdilo, že to bude do dvou let. Věřím však, že se díky intenzivnímu jednání v horizontu několika let jednotné ochrany dočkáme. Omezení nároků na překlady by přineslo až osmdesát procent úspor nákladů na ochranu vynálezů, což je pro mnohé podniky velmi důležité.

Celá věc má však i negativa. Odhaduje se, že zjednodušení validačního procesu přinese asi dvacetinásobný nárůst patentů platných u nás. Právně závazné dokumenty přitom nebudou v češtině, takže firmy, byť by podnikaly pouze na českém území, budou muset dávat mnohem větší pozor, zda neporušují něčí patent. V případě takovéto dohody lze tedy očekávat i jisté zvýšení počtu soudních sporů, které bude silně záviset právě na připravenosti našich firem a jejich podpoře, ať už z vládních institucí, specializovaných firem nebo patentových a advokátních kanceláří.

Reforma patentového zákona v USA
Zatímco se pravidla patentové ochrany ve zbytku světa do vysoké míry harmonizovala, Spojené státy dlouhodobě vytrvávaly ve výrazných odlišnostech. Titulky aktuálních novinových článků ovšem hlásají, že tím, že prezident Obama podepsal nový patentový zákon, došlo ve Spojených státech letos v září k největším změnám v této oblasti za posledních 60 let. Někteří jsme ovšem čekali daleko víc. Změn je několik:

Patent již nebude patřit tomu, kdo jej nejdříve vynalezl, ale tomu, kdo první podal patentovou přihlášku. Protože jde o princip jinde běžný, změna zasáhne spíše Američany.

Změna financování Amerického patentového a známkového úřadu (USPTO). Vyřešení jeho zahlcení novými přihláškami a zkrácení doby pro vyřízení. Dnes je to běžně více než 3 roky.

V USA existovala výjimka, která umožňovala, aby byl vynález jakkoli zveřejněn až rok před podáním patentové přihlášky (Grace Period). Nový zákon toto omezuje pouze na zveřejnění vynálezcem.

Některé stávající možnosti přezkoumání (zrušení) patentů byly revidovány a byly vytvořeny nové. Mělo by být daleko jednodušší zrušit nesmyslné nebo příliš obecné patentové nároky, čímž by mohlo dojít k omezení soudních sporů.

Patentovou přihlášku bude nově moci podat přímo majitel (přihlašovatel) a ne pouze vynálezce (původce), jak tomu bylo doposud.

Mezi nejzásadnější v minulosti projednávané změny, které v rámci reformy bohužel prosazeny nebyly, jistě patří omezení tzv. pokračovacích přihlášek. Ty sice usnadňují práci vynálezcům a majitelům práv, ale poskytují zásadní nejistotu všem, kteří dělají vývoj vlastní a musí se porušení něčích práv vyhnout. Tito totiž neví, co dalšího z popisu patentové přihlášky bude později zahrnuto v nárocích, a tím i právně chráněno. Proto nelze než doporučit pravidelné sledování aktuálních aktivit konkurence.

 

Čtenost článku: 272

zpět